13.1.2014

     Vážení přátelé!
     Žádné anonymní články nepíšu, přesto jsem byl „znalcem“ Miroslavem Veselým obviněn, že jsem napsal článek do silvestrovského Bystřicka. Prý je to „můj styl jako vyšitý“! Tenhle neznalec, kvůli jehož hulvátství už byla zrušena diskuzní fóra Města Bystřice, muzea v Bystřici a internetových novin Žďárské vrchy, tedy opět ukázal svoji hloupost. Do novin už přispívám rovných 41 let, popsal jsem tudíž metráky papíru a občas jsem čtenáři označován za syna toho původního přispěvatele Hynka Jurmana. A občas je mi připisováno něco, co jsem opravdu nevytvořil. Ani uvedenou slátaninu jsem nepsal, ale na omluvu od pitomce nečekám... Nahoře jsou podle něj všichni omezenci, ale dole ta základna je sotva z bláta...
     Nic tak nerozděluje národ, jako postava prezidenta Zemana, i u Háchy či Gottwalda byly soudy ve větším souladu. Přesto se dotyčný pochválil, jak prý národ sjednocuje. To už s ním bude hodně zlé, kam se poděla elementární soudnost?
     V prvních dnech nového roku 2014 jsem nahrubo dokončil rukopis snad zajímavé knihy V nejkrásnějším údolí. Všechny důležité údaje a podněty jsem tam už zapracoval, teď zbývá číst a číst a dohlazovat. Zrovna včera jsem při hledání v osobním archivu našel věci, kterým by už ani člověk nevěřil. Třeba doklad, že jsem byl nejlépe střílecím fotbalistou okresu, že jsem s panem Vymyslickým ušel 50 km či ponížené supliky pana Sadílka a jeho honosná věnování jakýchsi článků mé osobě. Malé ohlédnutí přinesu příště.
     Na samém počátku roku, 5. ledna 2014, nás opustil Pepík z Tahitů, nebo-li Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Asi nejchytřejší člověk vzešlý ze Štěpánova. Smekám před jeho památkou a do rubriky Čtení vkládám kapitolku o něm.
V Jak vznikají knihy dnes o něčem veselém, o románu Být za vodó! A jakýsi novoroční fejeton zařazuji do přihrádky Humor, snad se tam trochu hodí.
                                                                                     Hynek Jurman

24.1.2014

     Vážení přátelé!
     Ukázky čerstvě dokončené knihy V nejkrásnějším údolí... vycházejí nadále ve Vysočině a většinou se líbí. A tak snad ještě tucet pokračování vytvořím. Knihu dohlazuji a od 20. ledna jsem se pustil do knihy o hřbitovech, rád bych s ní do jara pohnul.
     V souvislosti s výročím úmrtí Jana Palacha se připomenulo mnohé a i já se trochu inspiroval při vzniku nového fejetonu. V jeho 2. rovině je pár postřehů z mého pracoviště. Vrazil jsem jej do rubriky Polemika – názory, neboť ve Čtení už je jaksi těsno.
     V rubrice Čtení jsou totiž další příběhy o Štěpánově, tentokrát něco z 19. století o advokátu Veselém, správci železáren Novákovi a kreslíři Novákovi. A o zajímavých souvislostech…
     V Jak vznikají knihy dnes ještě malý dodatek k románu Být za vodó! a především o vzniku mé 23. tištěné knihy, románu Daleko do sametu. Do přihrádky Humor jsem dal drobnost o své spořivosti.
     Na veletrhu cestovního ruchu v Brně byla zase dobře. Tak hezký zbytek zimy!

                                                                                Hynek Jurman


    

6.2.2014

     Milí přátelé!
     Rodáci z Vysočiny se nikde neztratí! Napadlo mě to při pohledu na fotku z olympiády v Soči. Jsou na ní Martina Sáblíková a Michal Jurman, oba absolventi stejného gymnázia v Novém Městě.
     V jedné nevábné tiskovině se objevilo další štkaní pana Dvořáčka. Prý tam tiskne jakési bláboly jen proto, že „měsíčník Bystřicko neměl a nemá zájem“. Jako redaktor Bystřicka jsem zplnomocněn prohlásit, že uvedený příspěvek je úplně o ničem a zřejmě by se do Bystřicka neprosadil. Ale čertovo kopýtko je v tom, že v redakci sedím celé dny, ale pan Dvořáček tam žádný příspěvek nedonesl. Ani nikomu z kolegů. Stěžuje si na Bystřicko, ale vůbec s ním nejednal! Možná však pokračoval ve svém stylu, že místo na příslušná místa chodí na ta nejvyšší. Tam ovšem nemá s nějakým blábolem co pohledávat, takže tam opravdu pořídit nemůže. A také tedy nepořídil! U tohoto člověka je pozoruhodná naprostá ztráta paměti. On se totiž spojil s úhlavním nepřítelem Bystřicka panem Pokorným, Bystřicku vyhlásil válku, ostřeloval je ze všech možných kanónů a pak se diví, že není vpuštěn do zákopů Bystřicka. Jen ať zůstane v zákopech, které si sám dobrovolně vybral a dál si v nich pouští své plyny…
     Mimochodem jeho patron pan Pokorný, který do své žumpy bere od Dvořáčka vše, co jinde nechtějí, tvoří reportáž o kulturní akci tím způsobem, že jde vyfotit jen polovinu jeviště a referuje o účastnících této poloviny. O autorovi a moderátorovi, bez nějž by ten pořad nebyl, o zpěvačce i sbormistryni a o básníkovi a novináři, členu Klubu sportovních novinářů, kterému sám nesahá jako novinář ani po podrážky bot, tenhle pan Pokorný mlčí, neboť jsou na opačné straně a on kádruje. Tak tohle neuměli ani Krychtálek ani Kojzar, to dovede jen Pokorný! Jen si ho představitelé Víru, Ujčova, Dalečína či Rozsoch pozvěte, on vám udělá opravdu objektivní reportáž! Je to mimořádně všehoschopný člověk.
     Když jsme u novinářů – před léty mnozí z nich psali, jak pan Dvořáček udělá a vydá bezchybnou knihu o Bystřici. Všechny termíny už propadly, kniha není a nebude a pořádný novinář by své bývalé články chtěl završit a zjistit důvody, proč kniha není. Regionální novináře to však nepálí, oni jen napíší, co jim kdo řekne a více se o dopad svých výronů nezajímají. Je to smutné a kvůli takovým pak prezident Zeman nadává do hnojů a fekálií všem novinářům…
     Přečtěte si Čtení o herečce Národního divadla i o prvním lyžaři, Humor o šnekovi a v Jak vznikaly knihy hledejte něco aktuálního vzhledem k událostem na Ukrajině. A přijďte na Kartářku! Světová premiéra této komedie bude ve Štěpánově 2. března 2014 v 17.00 hodin. Moc děkuji za únorová přání, přišlo jich požehnaně!

                                                                                                                               Hynek Jurman

19.2.2014

     Milí přátelé!

     Ilustrátor mé 1. knihy (dějiny Štěpánova z roku 1985) Ing. Jan Kletečka zemřel v lednu 2014. Byl to velice slušný člověk, pracovitý a úspěšný výtvarník a vždy pozitivně naladěný člověk, o němž proto náš společný kolega Marek prohlásil: „Kletečka, ten se bude usmívat i na popravišti!“ Budeme často a rádi vzpomínat, Honzo!
     Neštěstí nechodí po horách, takže odešel další kolega a kamarád, Pavel Kinc. Jeho manželka a syn hrají v našem souboru VOFUK a vypadli tak z chystané premiéry, nemají na ni samozřejmě náladu. A tak jsme sehnali záskok a 19 dnů před premiérou začali nacvičovat s dvěma změnami v sestavě. Jeden záskok bohužel zase vypadl, a tak sháníme 16 dnů před premiérou další herečku. Třeba to dopadne… Budeme vzpomínat, Pavle!
     Jak jsem se před časem zmínil o nálezech v mém archivu, tak jej podrobně zpracuji v Jurmanově Otčenáši. Jenom tedy zmíním něco z nečekaných objevů: A) diplom dosvědčující, že jsem ušel s panem Vymyslickým 50 km během nedvědického pochodu, a to nám dohromady bylo 125 let (mně jenom 40)! B) diplom dokazující, že jsem byl v 18 letech nejlépe střílecím fotbalovým dorostencem v kopané na okrese. Podepsal mi ho ještě legendární okresní předseda Zlonický. Jak bych nebyl kanonýrem, když jsem v utkání Plzeň – Nepomuk byl za stavu 5 : 5 autorem osmi branek, že! C) Řada portrétů z doby, kdy jsem míval vlasy i vousy. Kreslily moje malé děti, dávno tomu! D) Korespondence s Jaroslavem Sadílkem, v níž mě označuje za největšího znalce Štěpánovska, poníženě prosí o různé úsluhy, úkoluje mě, co vše mu mám sehnat a poslat a také mi věnuje vedle výkresů kuploven či boroveckého mostu své články s věnováním: „Slovutnému spisovateli a místnímu objeviteli…“ Kampak se poděla jeho uctivost? Odkdy se začal chovat jako prasák? Dvakrát už byl žádat mé nadřízené, ať mě propustí a ještě jim ukazoval důvěrné sms na mobilu! A Zábršovi vyrval z rukou osobní korespondenci! No to je velká trapárna! Jak obtěžoval dívky, to už raději smlčím, stejně neuspěl...
     V minulých dnech šly moje dvě knihy až do britského Bristolu. I tam žije ctitel Moravy! Ve Čtení další příběhy ze Štěpánova. V Humoru cosi, co asi k smíchu není... A v Jak vznikaly knihy tentokrát o třetí sbírce fejetonů.
     A přijďte na Kartářku! Světovou premiéru této komedie snad přece jenom zvládneme! Takže ve Štěpánově 2. března 2014 v 17.00 hodin.

                                                                                                                                                                      Hynek Jurman

4.3.2014

     Milí přátelé!

     Světová premiéra Kartářky proběhla ve Štěpánově v neděli 2. března 2014 v 17.00 hodin. Byly to trochu nervy, hlavně ty autorské, ale: lidí přišlo dobře 150, takže paráda! Odehráli jsme to navzdory všem potížím snad nejlépe ze všech dosavadních pokusů, také paráda! Ohlasy zatím veskrze kladné a celé představení natáčela televize NOVA. Šot bude tento týden v některých odpoledních zprávách od 17.00 hodin. Ještě jednou díky všem zainteresovaným, máme fakt dobrý a soudržný soubor Vofuk! Kdo neměl možnost vidět, toho zvu na reprízy, kterých bude požehnaně. Víc o hře napíšu příště…
     Člověk nemusí psát zrovna knihy, i články v novinách můžete oslovit čtenáře. Navíc pohotově. V minulých dnech mi přišlo pár pochval za poslední články ve Vysočině a hlavně v Bystřicku. Díky za díky, člověka potěší, když pozná, že nedělá marnou práci. Založení, resp. obnovení, Bystřicka jsem inicioval před více než 9 lety. Tím jsem si na smrt znepřátelil pana Pokorného, který nepochopil, že je demokratické měnit složení redakce, obsah, formát, papír… On přišel o cca 300 000.- Kč ročně, my ušetřili peníze městu a především nabídli občanům nesrovnatelně jiné čtení, určitě zajímavější a objektivnější než Pokornovinky. Prodělal jsem na tom jedině já, protože duo Pokorný-Dvořáček mě od té doby nestále odstřelovalo. Co člověk neudělá kvůli penězům! Ale pokud vím, tak našli cca dva přitleskávače, Bystřicko má spokojených čtenářů daleko více. Jen si ty měsíčníky porovnejte!
     Z minulého Bystřicka připomenu článek o panu Kociánovi. Moc se mi líbí citát, který vybral nakonec. Lhostejní mohou opravdu za vše, s jejich mlčenlivým souhlasem se odehrávají největší prasárny, oni s každým vyjdou, všechno strpí a ještě se tím chlubí. Nikdy jsem nebyl k ničemu lhostejný, do všeho jsem se plet, o vše se pokoušel, něco se mi i povedlo, občas jsem zakopl. Ale lhostejný nebudu nikdy k ničemu…
     Ve Čtení další příběh ze Štěpánova. A v Jak vznikaly knihy tentokrát o sbírce pověstí Zlatý pramen.
                                                                                                                                                                                             Hynek Jurman

18.3.2014

     Milí přátelé!

     Tak TV Nova zpracovávala materiál o naší světové premiéře dva týdny, aby jej pustila v sobotu 15. 3. 2014 v hlavních zprávách. Najdete jej na odkazu:

http://tn.nova.cz/zpravy/tv-archiv/televizni-noviny/televizni-noviny-br-tn-15-3-2.html

     Hledejte v čase 32:30. Jsem rád, že se hra i televizní záběry líbily! Hrajeme dále, nejbližší reprízy budou 28. 3. v Nedvědici, 11. 4. v Rozsochách a 25. 4. v Bystřici.
     V Jak vznikaly knihy dnes dělám opět úhybný manévr k divadlu a píši, jaké komplikace byly právě s premiérou Kartářky. Ze stejného důvodu, nezavádět už příliš mnoho nových lišt, dávám fejeton „Být krysou“ do rubriky Polemika-názory. A ve Čtení zase něco o Štěpánovu. Seriál ve Vysočině končí, ale tady najdete časem i pár dalších příběhů.
     Občas mě historikové napadají, že zkresluji partyzánský odboj opačně, než dělali komunističtí historikové. Je zajímavé, že žádný z těchto kritiků bez výjimky nikdy nepovstal proti tomu prvnímu zkreslování, ale moje pojetí jim nyní vadí. S jejich názorem samozřejmě nesouhlasím a věnoval jsem tomu kapitolku „Znevažuje Bořivoj Nebojsa partyzánský odboj?“ v knize Omyly tradované (s. 178 – 185). Že mi čtenáři lépe rozumějí než lavírující historikové, dokládají čtenářské ohlasy. Dnes otiskuji ten nejčerstvější z 13. března 2014: „Stíny v nás jsem přečetl jedním dechem, z Vaší objektivity až mrazí, smekám, a přesně tak si představuji práci nestranného historika a výklad dějin. Jan Matouš.“

4.4.2014

      Milí přátelé!

     Kartářka v Nedvědici určitě nepropadla, dále hrajeme 11. 4. v Rozsochách, 25. 4. v Bystřici, 27. 4. v Rovečném a 17. 5. ve Velkém Meziříčí.
     V Jak vznikaly knihy dnes ještě jednou utíkám od knih a píšu o své fotbalové „kariéře“. Tím platím už několik týdnů starý dluh tomu čtenáři, co se mě ptal na podrobnosti k zveřejněnému diplomu. V sezóně 1973 – 74 jsem dal 24 mistrovských gólů, více v článku. A ve Čtení další příběh ze Štěpánova, o pozoruhodné rodině Špačkově.
     A ještě informace k chystaným knížkám. Vloni jsem poprvé od roku 1997 nevydal žádnou knihu, letos bych rád bilanci vylepšil. Zhruba mám hotové dvě knihy: Spěte sladce! a V nejkrásnějším údolí... Na obě jsem sehnal velice slušné finanční příspěvky, takže jsem v opačné situaci než jindy. Knihy jsem míval doladěné a sháněl peníze. Dnes peníze mám (něco ještě dodám z vlastní kapsy), ale tím podrobněji ještě texty piluji a váhám. Ale nejpozději přes léto by měly být obě knihy nasázeny! A konečně začnu dělat na kolektivní knize o krvavém konci války. Moji kolegové už se činí…
     Tak krásné jaro!
                                                                                                           Hynek Jurman

5.5.2014

     Milí přátelé!

     Kniha o hřbitovech Bystřicka je už zhruba nasázena, jen se trošičku dopiluje a zkoriguje a může do tiskárny. Věřím, že bude pro všechny zajímavá. Už její vznik doprovázejí zajímavé události. Podařilo se sehnat řadu souvislostí kolem osobností, které jsou pochovány v našem kraji. Na jednom venkovském hřbitově jsem našel originální náhrobek od Julia Pelikána, o němž asi málokdo ví a ještě nikdo o něm nepsal. A můj zájem o hřbitovy probudil zajímavou aktivitu v evangelických kruzích. Lidé v čele s Martou Procházkovou a Sixtem Bolomem si uvědomili, že Tomáš Juren, velmi pozoruhodná osobnost, nemá nikde žádný náhrobek ani jiné připomenutí. Byl pochován ve Veselí na dnes už neznámém místě. Jeho památka bude tedy na veselském hřbitově v dohledné době připomenuta, zřejmě litinovým „nekřížem“.
     Z chystané knihy přikládám jednu fotografii.
     Ve Čtení dnes najdete příběh o štěpánovských učitelích a synovi jednoho z nich, malíři Václavu Jíchovi. V Jak vznikaly knihy ještě jedna drobnější sbírka pověstí, tentokrát z nakladatelství Beatris.
     Tak hezký máj!
                                                                                                                      Hynek Jurman

16.5.2014

     Milí přátelé!

     Mé cestování po hřbitovech Bystřicka a okolí mě přivádí k mnoha zamyšlením. Třeba jsem přijel do rádoby zapadlé Bobrůvky a užasnul tam nad úrovní mnoha pomníků kolem rázovitého kostela sv. Bartoloměje. I Loos sem vozil nedvědický mramor a podílel se na té nádheře. Naši předkové měli vkus i v jiných obcích. Kdyby viděli sochy, které dnes zaplavují Vysočinu, asi by se jim zvedl žaludek z toho kýčovitého svinstva.
     Chtěl jsem tu vyvěsit pár náhrobků, ale raději přikládám fotky děvčat Jurmanových. V půli května jsme si vyrazili společně na Kokořín. Ve Čtení dnes najdete příběh o tom, jak si babička neměla kde vzít dědu, když jim shořel kostel. V Jak vznikaly knihy pak dlouhé čtení o trnité cestě Čítanky Vysočiny na svět.
     Tak se opatrujte!
                                                                                                                                       Hynek Jurman

6.6.2014

     Vážení čtenáři!

     Stále se něco děje. Neteř Petra se vdávala 24. května a když je pěkná nevěsta, je i pěkná svatba. Fotky jsem dal na facebook. Z mých posledních výletů přikládám foto ze zájezdu do Pelhřimova (krásné náměstí a k tomu rekordy), Želiva (klášter s kostelem a pivovarem, vzpomínal jsem na zdejší pobyt u opata Tajovského, jenž má v klášteře desku a mezi 464 zde internovanými kněžími jsou z našeho kraje uvedeni P. Jan Hřebíček a P. Josef Valerián) a na Křemešník. Zájezd jsem absolvoval posledního května a už 3. června jsem se vypravil soukromě do Havl. Brodu a na Lipnici. Přikládám foto s Haškovou hlavou.
     Ve Čtení dnes najdete příběh o statečném strýci Adolfovi, který by se 14. června dožil 95 let. V Jak vznikaly knihy pak přibližuji svoji 30. knihu, Čtení o Pavlovu.
     Hezké dny!
                                                                   Hynek Jurman

19.6.2014

     Vážení a milí!

     Tak zájezdy už mám za sebou, dvakrát jsem průvodcoval do Lednicko-valtického areálu a jednou na čtyři dny kolem mé milé Berounky. Právě z tohoto zájezdu pochází nový fejeton, který vkládám do Čtení a přerušuji tak tok látek ze Štěpánova. Plán na kole průběžně plním, i když času je proklatě málo, včera večer jsme to dotáhl na 1 225 km.
     Dnes je 18. června a kniha o hřbitovech byla právě dokončena. Pozítří ji vyzvednu v tiskárně. Informovat o ní budu příště. A kniha o Štěpánovu se už sází.
     Zvu všechny na Štěkule. Vernisáž obrazů Libora Bauera je v neděli 22. června ve 14.00, ale k vidění budou i další dva víkendy. Vrchol kulturního léta je v neděli 29. června. Ve 14.00 vystoupí Borověnka, v 14.45 hraje Vofuk osvědčenou KARTÁŘKU a od 16.00 následuje recitál báječného Roberta Jíchy a Inky Pospíšilové (balady Marty Kubišové při kytaře). Vše na zahradě domu čp. 9, pár kroků od náměstí! Tak se přijďte pobavit!
     Ve Čtení dnes tedy o mém kníru, v Jak vznikaly knihy výjimečně nic, Omyly tradované uvedu příště.
     Hezké léto!
                                                                                Hynek Jurman

2.7.2014

     Vážení čtenáři!
     Jednou z mých nejmilejších čtenářek je vnučka Anežka. Byl jsem překvapen, jak podrobně zná pověsti Pernštejnský tis, jak stále dokola pročítá Smírčí kameny a jak si své najde i v Příbězích hřbitovů! Dokonce si jednu větu zapamatovala a drmolí ji jako jazykolam. Takže to je taková čtenářská radost, když malý žabec prohlásí, že má vaše knížky nejraději. A že má ráda příběhy! Jako bych slyšel sebe… Anežka chodí u nás nejraději přes Tahiti k řece a pak ke mlýnu na koníčky. Do stejných míst, kam chodíval pro inspiraci její táta a kam já často směřoval jako školák.
     Ano, kniha „Spěte sladce! aneb Příběhy hřbitovů Bystřicka a okolí“ je na světě. Snad se Vám bude líbit, je to přijatelná vlastivěda. Vyzvedl jsem ji v tiskárně 20. června a rozhovor o ní vyšel ve Žďárském deníku 25. 6. a o den později ve Vysočině. Určitě na ni přijde řeč i v živém rozhlasovém vysílání Tandem, jehož se zúčastním v Jihlavě 7. července.
     S Anežkou jsem po létech zase prošel a projel Punkevní jeskyně, byli jsme na Macoše a v okolí. S tátou stihla i Zubštejn, navštívili jsme jejího pradědu a večer 27. června zhlédli štěpánovskou Plaviádu.
     Na Petra a Pavla vyvrcholil 2. ročník ŠTĚKULE. Tančila a zpívala Borověnka, zpívala pak báječně Inka Pospíšilová a VOFUK zahrál moji Kartářku. Představení většinou propršelo, ale v závěru jsme byli doslovně na výsluní! A 4 písničky Roberta Jícha, to byla zlatá tečka na závěr!
     Na kole jsem se vzchopil, za červen najel 652 km (měsíc splněn na 163 %), a tím vylepšil celkové plnění plánu. Mám najeto 1 521 km, tedy polovinu plánu. Kdybych si ty mety nedával, tak už mě nikdo na kolo nedostane
     V Jak vznikaly knihy dnes Omyly tradované! A ve Čtení dnes odbojářka Anna.
     Hezké léto a prázdniny všem!
                                                                                                                                    Hynek Jurman

14.7.2014

Vážení přátelé!
     Během natáčení Tandemu v ČRo Region Jihlava jsme probrali cyklotrasy na Bystřicku i novou knihu o hřbitovech, mě však nejvíce upoutala vzpomínka paní redaktorky Peckové na knihu Stíny v nás, kvůli níž celou noc nespala. I tahle kniha je ještě k mání...
     Při pohledy na fotky ze člunu na Berounce jsem se zařekl, že takhle už ne! Během dvou týdnů jsem shodil 4,5 kg a držím to. Potřebuji zase do lázní, tam vždycky shodím 5 kg. I kolo jsem v červenci rozjel dobře a za první týden dal cca 250 km. Teď se počasí nevyvedlo a já už celé dva dny ani nevyšlápl. Beru však dovolenou a mířím na Berounsko, tak snad bude lépe. Příští týden bych se tam měl kochat ze sedla.
     V Jak vznikaly knihy dnes první část o knize Na bystré vodě! Tohle bude na dlouhé lokty… Ve Čtení dnes kronikář Jan Rosí. Jde o poslední příběh, který mohli číst čtenáři Vysočiny. Příště už něco ve světové premiéře. Ale pozor, kniha V nejkrásnějším údolí na světě je už hotova a zhruba i nasázena! Vidím ji na srpen…
     Tak hodně sluníčka!
                                                                                   Hynek Jurman

4.8.2014

     Vážení přátelé!
     Celkem 17 poslanců ČSSD nevědělo, o čem hlasovalo! Pan šéf jim umyl hlavu a oni hned hlasovali opačně o dani na naftu. O stejném zákonu, který už byl odhlasován! Konec demokracie v Čechách? Spíše další trapárna socanů, kteří se včas zalekli nového pokusu o puč a možná ještě více pana Babiše. Nebo by měli odevzdat poslanecké průkazy i svéprávnost, když hlasují o něčem, o čem nic nevědí…
     Berounka byla báječná, s Liborem jsme vyšlapali na hrady Karlštejn, Křivoklát (ten jsem jel sólo) a premiérově i Točník. K tomu hrby do Zdejciny, Týřovic, Skryjí i Nezabudic. Ač jsem od 21. 7. v práci od rána do večera a bouřky a přeháňky často otravují, přesto jsem poslední červencový den jen krůček od 900 měsíčních km, i když mi to celodenní déšť asi zatrhne. I tak plním na 180%! A na dveře klepá Trenkova rokle a další plánované výlety. Snad se zase vyčasí.
     Opět jsem začal trochu číst. Víte, že z Nedvězí pocházel generální ředitel Škodových závodů Jan Hanus, později přezvaný na Hanuše? A jeho syn byl skladatelem, hudebníkem i ředitelem Pantonu? Podrobnosti v knize Jana Hanuše Labyrint svět, svědectví z konce času (Odeon 1996). Někdy později uvedu více. České dějiny se rozhodl komentovat nejhorší z nejhorších novinářů, legendární Jaroslav Kojzar. I jeho knihou jsem se prokousal a vydávám svědectví. Recenzi hledejte v Polemika-názory.
     V Jak vznikaly knihy dnes pokračování o knize Na bystré vodě!, tentokrát marné výpady páně Dvořáčka! V Čtení moje stručná reportáž o výletě na Berounku. Kniha V nejkrásnějším údolí na světě by se měla odlišovat od knih o Blažkově a Věžné, který prý jsou dle názoru známého moravského botanika „nečitelné“. Nedají se prostě číst, jsou tam jen převody statků a nic zajímavého. Ani války, ani povodně a jiné katastrofy, ani zmínečka o 20. století… Moje kniha bude právě opačná, uvidíte. Už potřebuji jenom obálku a jdeme na věc! A 30. 7. jsem poprvé vyrazil s malým filmovým štábem do strání Vysočiny. Chystáme filmový projekt na několik let, letos první část. Natáčeli jsme 7 hodin a i krávy nás prohnaly… Příležitostně uvedu podrobnosti.
     Tak hezké léto!
                                                                                                         Hynek Jurman

19.8.2014

     Vážení přátelé!

     Přelom července a srpna byl docela hektický. Dva dny jsme natáčeli filmový dokument, první srpnovou sobotu jsem doprovázel po Vysočině zájemce o partyzánské události (v čele s Martinem, organizátorem předloňské výpravy Německem s Pepou Mašínem), dva dny jsem sám v cyklistickém fandil a fotil závod VYSOČINA 2014. Udělal jsem i neformální rozhovor s Martinem Hunalem pro Bystřicko. A své vlastní konto jsem o bystřické pouti završil na 2 700 km. Na prvním snímku nepovedený předjezdec, vedle skuteční vítězové.
     Do tiskárny jsem dodal hotový rukopis „V nejkrásnějším údolí na světě“. Kniha bude hotová cca týden před koncem srpna. A moje předešlá kniha se jako průvodce po hřbitovech opravdu uplatňuje.
     Ministra Mládka jsem se v Bystřici nedočkal, přesnost ohlášeného příjezdu je jeho stejně silnou stránkou jako fundované vyjadřování. Poté co označil podnikatele za příživníky nyní tvrdí, že lidé na Kraví hoře úložiště chtějí. Já znám moře lidí, co tam úložiště nechtějí! Jeho připitomělá vyjádření snad legitimují i můj výrok: pane ministře, jste pěkný prašivec! Dejte si úložiště k svému baráku a pomoci vám může další úžasný rétor, Slávek Sobotka. Hanba, jací lidé nám tu vládnou! Pokusím se panu ministrovi napsat otevřený dopis.
     Po bystřické pouti došel do TIC regenschori od svatého Víta, Josef Kšica. Člen známého hudebního rodu z Bystřicka mi věnoval „Zvěstování“, nahrávku z katedrály. Je ještě umění, které zůstává uměním a nezprofanuje se!
     O malíři Pillmayerovi a jeho víně píšu v Humoru. V Jak vznikaly knihy další pokračování o knize Na bystré vodě!, tentokrát o dokončení a křtu knihy! A malinkou doušku jsem přidal i k Omylům tradovaným.  Polemika-názory dnes obsahuje názor na stav vírské komunikace. V Čtení pak příběh o potopě před 300 lety. Vyšel ve Vysočině 14. 8. a nechybí ani v právě tištěné knize.
     Tak hezký zbytek prázdnin!
                                                         Hynek Jurman

5.9.2014

     Vážení přátelé!

     Kniha „V nejkrásnějším údolí na světě“ vyšla 26. srpna 2014, na den svatého Rufa, kdy vzpomínáme výročí osudových bitev na Moravském poli (1278) a u Kresčaku (1346). Jiná nepovedená bitva u Moháče se datem lišila o 3 dny (29. 8. 1526), ve všech třech případech zahynul český král!
     Z mé 34. knihy snad nikdo nezahyne, řekl bych, že je velmi povedená! Společně s knihou „Na bystré vodě“ určitě nejlépe vypravená! Kniha s hezkými fotkami, krásnou vazbou i obsahem zajímavá a čtivá, k soudruhům nekompromisní, ale férová! Má 328 stran, seženete ji zatím jen u knihkupců ve Žďáře, Novém Městě a v TIC Bystřice. Nejlevněji u autora.
     Úvahou a citátem knihu uvádím v rubrice Polemika-názory. A v Čtení je uvedena kapitola o smutném osudu štěpánovského mlynáře. Právě ta, na níž se letos zadrhlo několikaměsíční uvádění příběhů ve Vysočině. Máte tedy možnost takřka světové premiéry, protože kniha se mezi čtenáře teprve rozchází.
     V Jak vznikaly knihy poslední paradoxy o knize „Na bystré vodě“, tentokrát o nesplněném slově a též o činu korektorově."
     Tak hezký zbytek kalendářního léta! Řeknu Vám bez hany a bázně: CHTĚLO BY TO LÁZNĚ!
                                                                                                                                                                                           
                                                                                           Hynek Jurman

16.9.2014

     Vážení přátelé,
     zdravím téměř telegraficky z lázní. I přelom srpna a září byl pro mne hektický. Moje nejnovější kniha „V nejkrásnějším údolí na světě“ vyšla 26. 8. a o dva později jsem provedl její malou distribuci v nejbližším okolí. A hned v pátek jsme hráli Kartářku v Bystřici n. P. v amfiteátru na náměstí. Pršelo, pršelo, ale těsně před začátekem (byl až ve 20:00) vyšla duha! Moje hra se snad líbila. O její zlidovění svědčí fakt, že ještě před začátkem přišel za kulisy starší pán a chtěl kartářku a vyložit budoucnost. Radka Pytlíková mu tedy něco předpověděla a pán jí nutil pětistovku. To by šlo, ne?
     Následujícího dne byla sobota a já odpoledne šlápl do pedálů, dal jsem 48 km a tím splnil letošní plán, najeto 3002 km. Loni jsem plnil plán až 10. září. V neděli jsem uváděl vernisáž výstavy fotografa Jiřího Hřebíčka ve Štěpánově. Kdo nestihl, bude mít ještě na Bystřicku možnost. Následovalo nedělní odpoledne na Rácové, kde jsme se loučili s prázdninami. Celé pondělí jsem strávil v práci, večer dobalil a ráno 2. září vyjel už počtvrté do Třeboně.
     Od té doby beru poctivě procedury, každý den mám bazém nebo saunu, občas i obojí a první týden jsem zde po oblíbených místech najel dalších 402 km. Ze svých cyklotoulek přikládám fotku návsi v Lužnici a pak zámku v Chlumu u Třeboně. Poprvé jsem se tam dostal do parku. Právě odtud odjel před 100 lety Ferdinand do Sarajeva. Žádnou pamětní desku tu nemá, ta jediná připomíná sovětskou armádu, která to tu osvobodila. Aby pak…. Darmo mluvit!
     Od té doby prší, a tak jsem se dal konečně zase do psaní a v minulých dnech napsal první tři kapitolky do další společné knihy s M. Kubínem a P. Vomelou. Oni už jsou skoro hotovi, já začínám. Bude to o zbytečných obětech na životech na konci války, bližší někdy příště.
Loni v srpnu přijel Jiří Ježek na naše pracoviště s rekordně drahým kolem a já s ním dělal rozhovor. Letos Jiří bojoval o život po hrůzostrašném pádu! Držel jsem mu palce, z nejhoršího je venku.
     Ve Čtení najdete ještě jeden příběh ze Štěpánova, jako doporučení nové knihy. Tentokrát o panu Vojtovi, který založil ve Víru maraton a ve Štěpánově postavil první saunu v republice. A komouši se s ním také nemazali…
     Mějte se fajn, já to v lázních brzy zabalím, neboť v sobotu 20. září mám svatbu.
                                                                                                                                                                                 Hynek Jurman

1.10.2014

     Hezké dny!

     S krásnou Třeboní jsem se loučil 19. září a hned 20. jsem vedl k oltáři nevěstu. Bližší i s pár obrázky (nafotil jsem ovšem mnoho a mnoho) najdete v rubrice Čtení.
     S plně obsazeným menším autobusem jsem jel zájezd 25. 9. po místech, kde většinou turista nic nečeká. Ale my našli! Kapli v Pivonicích, rychtu na Kozlově, muzeum ve Velkém Tresném, vyhlídky u Kozlova i Věstínka, hřbitov v Rovečném, kostely v Dolním Čepí a Černvíru, hospůdky ve Štěpánově a Doubravníku, cukrárnu v Nedvědici a mnohé jiné!
     V sobotu 27. 9. jsme hráli Kartářku v Bystrém a že současně probíhalo derby Slávia – Sparty asi vadilo jenom mně. Lidí přišlo hodně, sokolovna skoro plná a ohlasy dobré! Přiložené fotky jsou ale z předešlé reprízy v Bystřici, fotila a věnovala mi je Pavla Benešová.
     Úvahu o dvou zuřivých měničích názorů uvádím v rubrice Polemika-názory. Kdyby se ti pánové nad sebou trošku zamysleli... Umějí oni vůbec kriticky myslet?
     V Jak vznikaly knihy dnes „Spěte sladce aneb Příběhy hřbitovů Bystřicka a okolí“.
     Díky za milé ohlasy na knihy. Dnešní návštěva manželů Pelánových byla zvláště milá. Tak hezké babí léto...
                                                                                                                                                                                                  Hynek Jurman

4.11.2014

     Vážení přátelé!
     Co přinesl konec letošního října? Táta oslavil 85. narozeniny, uplynulý rok byl hodně po nemocnicích, ale momentálně je na tom asi nejlépe za několik posledních let. Narodil se ve stejný den, kdy padla newyorská burza.  Díky i za něj za všechna blahopřání! Malíř Stanislav Bělík oslavil dokonce 95 a i jiným seniorům se daří. O tom všem i mnohém dalším najdete příspěvek ve Čtení.
     Protože je před námi 25. výročí listopadu 1989, dovolil jsem si malý manifest či spíše soukromé ohlédnutí. To je k  dispozici v  rubrice Polemika-názory.
     Zájezd po Bystřicku byl parádní, koncert v  kostele ve Vítochově také! Obojí jsem popisoval v  Bystřicku. V  úvoze k  bystřickému vlakovému nádraží byla otevřena galerii soch! Přispěl jsem ke zdaru akce příběhy ke každé postavě. Malíř Jirka Štourač restauruje krásné fresky v  kostele v  Dalečíně. Obojí přibližují fotografie. O moji poslední knihu je především ve Štěpánově velmi pěkný zájem, tak jen tak dále! Pěkný listopad a především zdraví a klid přeje
                                                                                 Hynek Jurman

2.12..2014

     Milí přátelé!
     Výstavka mých fotografií na gymnáziu snad dopadla dobře, při vernisáži 22. 11. mě Miladka Krásenská i Jindřich Štreit pochválili za typická témata, vtip, nadsázku a filozofii. A znovu potvrdili, že o mém loňském vítězství nebylo nejmenších pochyb. Při proslovech jsme s  Jindrou zjistili další spřízněnost od filozofických náhledů na svět, zájmu o funerální plastiku až po pohrdání každodenními sekáči trávy. Kéž by dělali něco smysluplnějšího…
     V  těch dnech, kdy jsem zpracovával text o toulkách Prahou po stopách Antropoidu, si objednal pan Svátek román V  Zatáčkách. Chystá prý film o Heydrichovi a můj příběh si s  chutí přečetl. Třeba mu bude k  něčemu dobrý. Toulky sem příště vložím a mám připravený rozšířený text „Atentát na Heydricha, Čurda a kde jsem chtěl být“. Pro zájemce jsou v  edici SeSHIT.
     Jiný čtenář, pan Polák, žije kousek za Vídní a dostal se mu do rukou román Být za vodó. Tolik se mu líbil, že pověřil syna, aby koupil všechny mé knihy s  výjimkou poezie. A tak putovalo koncem listopadu do Rakouska ještě 18 knih. Více takových čtenářů!
     Jak je těžké vydávat bez sponzorů, dokládám na příkladu sbírky fejetonů Kde hledat poklad. Kniha vyšla v  dubnu 2001 a zaplatila se až v  minulých dnech, jsem 13 korun v  plusu po 13,5 letech. A to počítám jen náklady na tisk a ilustrátora, nic jiného, ani práci na knize či její distribuci!
      Rubriky o mých knihách jsou tu ode dneška trochu aktualizovány, přinesly i malé slevy od 1. 12. 2014. Ve Čtení píšu o úspěšných potomcích mých přátel a známých. Mnohým se opravdu daří! A co říkáte po projevech Miloše Zemana na název mé sbírky fejetonů Mluvit jako prezident? Tehdy jsem se inspiroval Havlem, nyní bych měl sestavit 2. díl. Ale byly by to jen sprosťárny! Původní sbírku si můžete objednat za 50 korun.
     S  prezidentem se shoduji v  jediné věci, v  názoru na novináře. Až na pár výjimek jen papouškují informace z  tiskových besed a nepřijdou s  ničím originálním. Především ti regionální. Často jde jen o stranické či jiné slouhy! V  rubrice Jak vznikaly knihy se dnes zamýšlím nad svojí vlastní tvorbou novinářskou.
     A basketbal? Poslední listopadovou sobotu jsem nastřílel neskutečných 38 bodů! Bylo nás málo, nebránilo se, a tak jsem to vzal na sebe. Ale trefit jsem to musel! A že to padalo, zblízka i zdálky. Paráda, to je dobrý! Ale už nikdy v  životě tolik nenaházím. A to je špatný! Moc špatný-)…
     Tak mějme klidný a požehnaný advent!                                  
                                                                                                                        Hynek Jurman